Odkud vlastně vzešel nápad začít pořizovat profi nahrávky koncertů kapel na Melodce?
To bylo tak... V roce 2007 jsem od kolegů z bzeneckého studia Shaark dostal nabídku podílet se technicky na natáčení živého DVD folkového písničkáře Slávka Janouška (vyšlo u vydavatelství Carpe pod názvem „Příjemný večírek“). V té době jsme neměli žádnou speciální techniku, která by dovolovala záznam koncertu tak, aby práce se živým zvukem na koncertě neovlivňovala postprodukční práci ve studiu a naopak, aby požadavky následného zpracování ve studiu nesvazovaly ruce zvukaři, který má na starosti ozvučení koncertu na místě.
Dali jsme tenkrát víceméně na koleně dohromady zařízení poskládané z techniky, kterou jsem měl já a studio Shaark k dispozici.
Tehdy mě napadlo, že by bylo dobré mít k dispozici předem připravený profesionální systém, který by umožnil vícestopý záznam koncertů bez improvizací. Prostě zařízení, které se jednoduše zapojí, odvede svou práci a nijak během koncertu nebude limitovat práci zvukaře, výkon muzikantů ani zážitek posluchačů.
Takový počítačový nahrávací systém jsem s pomocí kluků ze Shaarku dal dohromady a od koncertní sezóny 2008-2009 ho na Melodce (i jinde) používáme.

Pojďme k technické stránce věci. Má skutečnost, že se pořizuje záznam koncertu, vliv na jeho průběh či zvuk v sále? Je kapela nějak jinak prostorově či technicky omezena?
Jak už jsem říkal v úvodu, cílem bylo, aby nahrávání nemělo naprosto žádný vliv na průběh koncertu.
Točíme multitrackově, tzv. „do stop“, každý nástroj zvlášť a signál pro záznam odebíráme hned za převodníkem digitálního mixpultu. Zvukař na koncertě tedy může libovolně pracovat s ekvalizací či dynamikou signálu, ale do záznamu jde vždy přímý, řekněme „syrový“ záznam z mikrofonů, či linek na pódiu. Při následné mixáži ve studiu se tedy dá zvuk upravovat tak, jak je potřeba.

Jste při natáčení nějak technicky limitováni vy? Např. počtem stop, typem vybavení či žánrem?
Absolutně ne, máme k dispozici celkem 36 stop, ale doposud se i ty úplně nejnáročnější projekty vešly do 30.
Často při natáčení používáme jiné, tedy lepší či vhodnější, typy mikrofonů, než při běžném koncertu, ale to opět žádnou ze zúčastněných stran neomezuje, spíše naopak. Je to podobné, jako když fotograf použije pro určitý typ záběru jiný objektiv.
Co se vybavení muzikantů, nebo hudebního žánru týká, je tomu tak, že když „to“ jde nazvučit, jde to určitě i nahrát. Dělali jsme už věci od funky, přes akustickou muziku, čistou elektroniku, klasické rockabilly, punk až po nejtvrdší odnože metalu a názvy roztodivných nástrojů, které se nám za tu dobu objevily před mikrofony radši ani nebudu zkoušet vyslovit.

Dokážete zachytit na nahrávce právě onu kýženou a neopakovatelnou koncertní atmosféru?
Bez toho by to ani nemělo smysl. Atmosféra koncertu je tím nejdůležitějším prvkem, kterým se koncertní nahrávka liší od studiové. Máme proto v sále umístěno několik ruchových mikrofonů, které jí snímají. Podstatné však je, že musí být co snímat – tzn. ta atmosféra vznikající oním nepopsatelným jiskřením mezi kapelou a publikem tam musí být. Pokud se atmosféra dá krájet, tak jí i pokrájíme:-)

Jak tvrdá musí být příprava kapely stran hry a souhry, aby mohla reálně uvažovat o úspěšném pořízení nahrávky živého koncertu?
Určitě je pro všechny zúčastněné lepší, pokud má kapela „nazkoušeno a naladěno“, jistě také nezaškodí, pokud si zpěvák zopakuje základní pravidla práce s mikrofonem, ale to by mělo ideálně platit pro každý koncert, ať už se nahrává, nebo ne.
Na druhou stranu některé drobné chyby, které muzikanti bezprostředně po vystoupení považují za fatální, se s odstupem času mohou projevit spíše jako žádoucí součást oné koncertní atmosféry.
Vedle toho může vícestopá koncertní nahrávka posloužit jako takové „zvětšovací sklo“, které kapele odhalí případné nedotaženosti v instrumentaci, zvukovém výrazu či aranžích. To se může hodit v dalším hudebním vývoji a poskytnout důležitou sebereflexi při přípravě materiálu pro studiové nahrávání.

Co se děje s nahraným materiálem po koncertě? Musí kapela vlastnit potřebný software a schopnosti pro míchání nahrávky, či dostane do ruky výsledný produkt v podobě kompletně zpracovaných písniček?
Můj původní záměr vycházel z představy, že dnes už se skoro v každé kapele najde někdo, kdo má doma nějakou „Cubasi nebo Ableton“ a rád si se zpracováním nahraného materiálu doma pohraje. Nezřídka je totiž lepší, pokud nahrávku míchá člověk, který sice nemá nejdokonalejší vybavení, ale ví čeho chce dosáhnout a má na to dostatek času.
Na druhé straně mě velmi mile překvapilo, kolik muzikantů v průběhu doby projevilo zájem o to, abychom jim nahrávku zpracovali my. Na základě toho jsem letos dal dohromady malé studio, které je zaměřené právě na mix a postprodukci nahrávek. Takže pokud si někdo na smíchání živáku sám netroufá, ochotně mu nahrávku dodáme tak říkajíc „na klíč“.

V případě, že by se kapela přece jen rozhodla zpracovat nahrané stopy vlastními silami, je důležité, aby měla pro míchání stejný software, jaký vy používáte při natáčení?
Software není důležitý. Záznam kapela dostane jako samostatné stopy ve formátu *.wav, buď v CD nebo DVD kvalitě a s tím si každý běžný software umí poradit. Záznamový program  slouží jen jako „virtuální magnetofon“.

Nabízí vaše studio něco speciálního, co kapely nenajdou jinde? Proč by si měly nechat živou nahrávku smíchat právě u vás?
Když jsem studio dával dohromady, chtěl jsem nabídnout něco trochu jiného, než hromady malých studií, na které člověk narazí na každém kroku a jež staví zpravidla na levné zvukové kartě a hromadě „cracknutých“ pluginů . Vydal jsem se tedy cestou tzv. „analogové sumace“, což je trend, který dnes pomalu přichází do módy na západ od našich hranic. Zjednodušeně jde o to, že mixáž zvuků neprobíhá přepočtem jedniček a nul uvnitř počítače, ale zvuky jsou „slepeny“ poctivě elektronicky, v obvodech lampového mixážního pultu. Prostě způsob, jakým se to dělalo dříve, v době analogové. Výhodou je živější, plnější zvuk a větší dynamická hloubka, kdy jsou jednotlivé nástroje v mixáži konkrétnější a lépe definované. A protože jsem jako každý chlap trochu hračička, tak k tomu mám ještě rack plný různých lampových či alespoň analogových udělátek, procesorů a zvukových leštidel.

Takže technicky vzato by bylo možné na Melodce natočit takto pěkně postaru (tedy naživo) třeba i celé album?
Ano, to je téměř bez problémů možné a dokonce o nadcházejících letních prázdninách takový projekt připravujeme.

Natáčeli jste i nějaká známější jména?
Na tomto místě je nutné podotknout, že naše natáčení se nutně neomezuje pouze na prostory Melodky. Záznam můžeme za určitých podmínek pořídit téměř na libovolném místě. Zrovna dnes v noci jsem se vrátil z Prahy, kde jsem v klubu Retro Music Hall točil záznam narozeninového koncertu Slávka Jandy. Byla to koncertní session, kde se vedle Jandova Abraxasu a spřízněných kapel objevili zajímaví hosté např. Jana Koubková, Kamil Střihavka, Vojtěch Dyk či Michal Pavlíček. Pro Abraxas a vydavatelství Carpe jsem před časem v Praze točil i jejich slavnostní koncert k 35. výročí existence kapely, který právě v těchto dnech vychází na DVD.
Z významnějších projektů „máme na svědomí“ třeba živé DVD kapely V.A.R., česko-americký elektronický projekt Funk Moguls, trendovou smečku Professor Leopard, vtipálky Morčata Na Útěku, nebo divokou rockabilly úderku The Fireballs. Poměrně často na Melodce natáčí koncerty metalová legenda Root a máme za sebou záznam a postprodukci živé nahrávky z oblíbeného letního brněnského festivalu Rockové Chrlení.

Je možné si dosavadní nahrávky někde poslechnout?
Asi nejlepší obrázek o tom, jak může vypadat koncert natočený na Melodce, poskytne živá kompilace Kill The Night Live, kterou jsme vyprodukovali v roce 2010. Na CD je stylově pestrá paleta brněnských kapel od blues soulových Aivn´s Naked Trio, přes akustický Model Bazaar, ostře punkové Mad Pigs, rockové Gate Crasher až po temný metal reprezentovaný Root. Pokud by někoho toto CD zajímalo, mělo by být k dispozici na Melodce u Baru.

Co chystáte do budoucna? Máte v plánu pořídit nějaké nové přírůstky do výbavy studia?
V nové sezóně bychom pro Melodku rádi pořídili nový 48-kanálový mix, díky čemuž se na stejný počet stop rozšíří i možnosti živého záznamu. A výbava studia – to je věčný boj. Pořád se objevuje spousta nových úžasných „hraček“, bez kterých se samozřejmě nedá obejít :-)

Děkujeme Rolfovi za zajímavé povídání a spoustu užitečných informací a přejeme hodně nových vysněných přírůstků jak do vybavení studia, tak do stále pestřejší diskografie živých záznamů z melodkovského pódia. V případě, že Vás toto téma zaujalo a chtěli byste se dozvědět ještě víc, případně máte kapelu a rádi byste zvěčnili své živé vystoupení, můžete své dotazy posílat na mail zvuk@melodka.cz. Děkujeme za pozornost a těšíme se zase příště u nějakého zvukařsko – muzikantského okénka.